Vzpomínka na šátkování

V dnešní době již není nic zvláštního potkat na ulici, v obchodě či při cestování maminky nosící svoje dítě v šátku nebo nosítku. Již před roky mě pohled na tyhle ženy vždy fascinoval, protože většinou vyzařovaly zvláštní druh energie a spokojené atmosféry, jako by byly jedno tělo i duše s dítětem na své hrudi… Proto již před svým vlastním těhotenstvím jsem byla rozhodnutá moje dítko nosit v šátku či nosítku. Jenže jak na to, když jsem z okruhu svých kamarádek-maminek našla pouze jedinou, která svoje dítě šátkovala a ta bydlela 200km od mého nového bydliště? Využila jsem nástup na mateřskou ke krátké návštěvě u ní a získala jsem tak nejen pár skvělých rad do začátku ale dostala jsme i možnost vypůjčit si její částečně elastický šátek, který mi odpustil začátečnické neznalosti při utahování uzlů 🙂

Inspirovala jsem se tedy hlavně na internetu, kde jsem našla kromě psaných návodů s fotkami i krásně natočené video návody na youtube od uživatelky vonzin01 (naleznete je zde: https://www.youtube.com/user/vonzino1/videos ) . Podle těchto návodů jsem zkusila nejdřív úvaz kolíbku v cca 1 měsíci. Syn ale moje nadšení pro věc moc nesdílel, což mohla způsobit i moje velká počáteční nervozita a strach, zda mu víc svojí nezkušeností neubližuji než prospívám 🙂 Po měsíci pomalého oťukávání jsem nakonec přešla na úvaz s křížem a kapsou a to už syn spokojeně pobroukával a nošení si vysloveně užíval nejen doma ale i na krátké procházky na nákup potravin nebo při vycházce do parku… Šátek se taky stal jeho spacím místem při všech návštěvách a umožnil nám oběma i složitější cestování pražským metrem.

Nošení mi umožnilo stíhat víc věcí a taky zapojit syna do chodu domácnosti a zpřístupnit mu i nové podněty jako třeba tekoucí vodu při mytí nádobí, šelest skládaného prádla ze sušáku, přípravu jídel a vaření a nebo i změny prostředí, kdy jsem při škaredém počasí vyrazila ven aspoň vynést odpadky 🙂 Jsou tomožná drobnosti, ale syn je doteď (1rok) stále mazlivý a nošení v nosítku Ergo, na které jsme později přešli, si taky užívá. Často se při nošení uklidní, pokud ho něco bolí a nebo si žádal moji pozornost a já potřebovala něco dodělat.

Poté co jsme pořídili v synově 5. měsíci nosítko ErgoBaby, začal nosit syna i můj manžel. Přes počáteční nedůvěru a strach z nošení, si teď nosítko bere již často sám bez mého pobízení a pocit blízkosti se synem si vyloženě užívá 🙂 a protože má volné ruce může u toho i sbírat houby, chystat táborák, připravit jídlo a nebo jít na nákup… Jsem moc ráda, že jsem překonala počáteční strach z vlastní nešikovnosti a zkoušela vázání šátku tak dlouho, než jsem si úvaz osvojila. Chce to sice trochu cvik a taky každému bude vyhovovat jiný úvaz, přesto mohu za sebe tuhle aktivitu vřele doporučit 🙂

Pokud máte svoji zajímavou zkušenost s nošením dítka v šátku nebo nosítku, budu ráda za sdílení v komentáři pod článkem.

Nošení zdar!

Anna