Moje poznámky k očkování – aneb co mě zaujalo při studiu tohoto „kontroverzního“ tématu

Jako každý rodič jsem i já musela s přibývajícími týdny života mého syna řešit otázku očkování. Čím víc jsem o tom všem četla, slyšela, diskutovala s ostatními rodiči a hledala další informace, tím jsem se cítila ztracenější v záplavě často i protichůdných názorů. Nakonec jsem došla k jedinému výsledku a to, že každý se musíme stejně rozhodnout sám za sebe na základě svého nejlepšího vědomí a svědomí…

A protože některá fakta a zdroje na různé názory mi přišly zajímavé, podělím se o ně s vámi s cílem, aby vám jejich přečtení pomohlo vědomě se rozhodnout pro tu nejlepší možnou variantu očkování vhodnou pro vás a vaše děti. Jak je těžké si udělat v dnešní době vlastní obrázek o očkování se dočtete v článku Očkování jako manipulativní ideologie.

Vzhledem k tomu, že jsem hledala přehledné zdroje, čerpala jsem ty nejdůležitější poznatky především z těchto knížek a webů:

Kniha o očkování – Robert W. Sears

Tahle knížka je přehledným průvodcem povinnými i nepovinnými vakcínami v ČR. Obsahuje popis jednotlivých nemocí, typů vakcín, očkovacího kalendáře v ČR, informace o složení a bezpečnosti vakcín, jejich vedlejších účinků až po návrhy několika různých alternativních očkovacích kalendářů. Líbí se mi nenásilný a objektivní přístup doktora Searse, který vychází ze svojí osobní zkušenosti dlouholetého dětského pediatra. Osobně mi byla nejlepším pomocníkem při rozhodování, jaký postup očkování pro mého syna zvolit.

Jak přežít dobu jedovou? – Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.

Tahle kniha mimo jiné obsahuje stať o škodlivosti hliníku a rizicích očkování.

Zaujal mě zde především fakt, že z potravy se vstřebává do krevního oběhu pouze asi 0,3 % hliníku, zatímco injekčně podaný hliníkový adjuvans se vstřebává se 100 % účinností. Hliníkový adjuvans má schopnost proniknout do mozku a může zde zůstat velmi dlouhou dobu – i několik let! Je velmi těžko odbouratelný z těla.

Při podezření na intoxikaci hliníkem nebo jako prevenci před očkováním i po něm doporučují odborníci pít minerálky s křemičitany. Sloučeniny s křemíkem snižují vstřebávání hliníku ve střevech a zvyšují jeho vylučování ledvinami. Velké množství křemíku obsahuje rýže (zvláště hnědá a neleštěná), kořen červené řepy, cibule, kukuřice, brambory, ječmen, oves, celozrná pšenice. Dalšími zdroji křemíku jsou přeslička rolní, konopice pýřitá, plicník lékařský a mořské řasy (kelp, dulse, wakame nebo spirulina). Opakovaně se zde zmiňuje taky účinek kurkuminu pro odstraňování hliníku z těla.

Pro předcházení encefalitického pláče u dětí lze doporučit podání lžičky olivového oleje nebo lněného oleje s kurkuminem před očkováním a pak ještě 2-3krát po očkování.

Varovné signály očkování – Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.

Knížka je komplexním pohledem na očkování a jeho možná rizika. Mimo jiné mě zde zaujalo převzaté doporučení od MUDr. Elekové, že na očkování lze dítě připravit např. podáním vysokých dávek vitamínu C a D.

Od paní doktorky Strunecké je zajímavým zdrojem informací i její dřívější knihy: Doba jedová 1-3 a její webové stránky.

Dobrým zdrojem dalších informací o očkování i např. z oblasti právního postupu při odkladech a odmítání očkování, zkušenostech rodičů a doporučení literatury je skvělý portál o očkování Rozalio a slovenský web ockovanie.org.

Nepřeberným zdrojem informací je samotný youtube.com, kam stačí zadat heslo jako očkování, MUDr. Eleková, Strunecká apod. A najdete desítky zajímavých diskuzí a přednášek – jen je těžké zůstat při jejich sledování nad věcí, zvlášť když se zde líčí právě i osobní zkušenosti rodičů a jejich postižených dětí následkem vakcín…

Já považuji za své osobní vítězství fakt, že se mi podařilo odsunout očkování až po synově prvních narozeninách a místo povinné Hexavakcíny jsem zvolila placený Pediacel (bez hepatitidy B) a jeho očkování se provede ve schématu 2+1 dávky. Pediatrička mi v tomhle vyšla nakonec vstříc i přes počáteční nátlak na dodržení povinného schématu očkování. Podle rad v literatuře jsem nasadila synovi před i po očkování větší dávky vitamínu D3 a taky rozpuštěný vitamín C. Do jídla často přidávám kurkumu, aby se uložený hliník z těla dostával ven co nejdříve. Taky jsem byla rozhodnutá při sebemenším náznaku synova nepohodlí, že další dávku očkování nedám… Příští týden jdu na druhou dávku Pediacelu, tak doufám, že to bude opět tak vpohodě jako první dávka – nicméně obavy z možných nežádoucích účinků mě provází stále 🙁

Další očkování opět rozmýšlím, ale zatím jsem spíš pro očkování nezbytných věcí, ale až v pozdějším věku… Každopádně i můj názor se hodně vyvíjí – tak třeba za dva roky až budu zvažovat vakcínu proti spalničkám, příušnicím a záškrtu budu už mít na věc zase jiný pohled 🙂

Máte zajímavou osobní zkušenost a nebo i radu, která se očkování týká a mohla by zajímat další rodiče až se budou rozhodovat o tom, co kdy a zda vůbec očkovat? Pokud ano – podělte se o ni dole v komentářích.

Děkuji a s láskou ke zdraví nás i našich dětí

Anna